Marxismus jako závazná kultura vědy?

Půldenní workshop bude věnován známému, avšak jen nesoustavně zkoumanému a diskutovanému problému: do jaké míry a s jakými strategiemi si vědci v období státního socialismu osvojovali, příp. formulovali a rozvíjeli „marxisticko-leninské“ základy jednotlivých věd? Do jaké míry se jednalo jen formální a rituální „povinné cvičení“ v duchu marxismu jako tehdy závazného legitimizačního diskursu (většinou s ideologicky zabarvenými „zaklínadly“ v úvodu příslušných prací), a kdy se pouštěli do vlastních, zaznamenáníhodných teorií a jejich na svoji dobu tvůrčích aplikací-jako např. v 60. letech v případě týmu Radovana Richty a jeho prací k problematice tzv. vědeckotechnické revoluce? Představoval v tomto ohledu v Československu základní přelom rok 1968?
Téma bylo zvoleno s ohledem na profi l spolupracujících ústavů v rámci projektu Věda v české společnosti: paradigmata, instituce, komparace (dílčí téma v programu Strategie AV21), garantovaného Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, v.v.i., koordinovaného Martinem Francem a Antonínem Kostlánem. Workshop volně navazuje na poměrně pokročilý výzkum v dějinách některých humanitních ústavů ČSAV a především na nedávno konané interdisciplinární kolokvium „Marxismus a humanitní vědy“ (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., 6. října 2016). Těžiště zájmu je tentokráte kladeno na obor sociologie, jeho témata a limity v 60.- 80. letech (Miloš Havelka), na teorii a praxi mezinárodních vztahů v pozdním, „perestrojkovém“ Sovětském svazu (Vladimír Handl), resp. na komparaci se situací v bývalé Německé demokratické republice, to nejenom v humanitních vědách (Dieter Segert), ale i v přírodovědných oborech (Karl-Friedrich Wessel).